Jmenuji se Kamila. Narodila jsem se ve znamení Raka, v době pětiletek a světlých zítřků. Už v dětství mými nejmilejšími dárky nebyly panenky, ale pastelky, barvy, skicáky a podobné potřeby pro tvoření. Vzpomínám na „Inspiro“, které mě uchvátilo a později „velikánské“ dvoupatrové pastelky, které mi přivezla teta z ciziny a pro mě to byl malý zázrak, protože regály všech papírnictví v tehdejším Československu zaplňovaly Progressa, voskovky, Kanagom a pastelek když bylo 18 v sadě, byl to svátek. Dodnes ještě těch pár pastelek, které mi nostalgicky připomínají dětství, od tety mám. Svým způsobem to byla doba, která rozvíjela tvořivost a byli jsme nuceni vše si vymyslet a vyrobit „na koleně“ sami. Dnešní nabídka v obchodech s výtvarnými potřebami by tenkrát pro nás byla „since fiction“. Protože jsem byla dítko tvořivé a dychtivé učit se novým rukodělným a výtvarným věcem, postupně jsem se naučila obstojně plést, háčkovat, vyšívat, drhat i šít, což se mi později velmi hodilo při “obšívání“ celé mé rodiny. Nechci zde vyjmenovávat, co všechno jsem si osvojila, do jakých výtvarných kroužků a „Lidušek“ jsem chodila. Tvoření prostě vyplňovalo celé mé dětství a měla jsem štěstí, že má maminka i babičky byly velmi zručné a mohly jsme tvořit spolu. Po skončení základní školy jsem si vůbec nedovedla představit, co bych měla dělat dál? Neměla jsem vyhraněnu žádnou oblíbenou profesi, jen jsem podvědomě chtěla tvořit a pokračovat ve výtvarničení. V té době mě hodně táhla keramika a šperkařství, ale obě školy byly daleko a znamenalo by to internát, což jsem nechtěla a tak jsem zkusila talentové zkoušky na Střední UMPRUM do Prahy a podařilo se. Celé čtyři roky jsem mohla dělat to, co mě bavilo. Vybrala jsem si obor aranžérství, výstavnictví a užitá grafika, protože rozený ilustrátor nejsem. Po skončení školy jsem uvažovala i o dalším studiu na vysoké, ale v té době jsem neměla tolik ctižádosti a hlavně chuti čekat na přijetí i několik let. Nastoupila jsem jako praktikant do propagace státního podniku, který vyráběl auta. Tady jsem se krom výzdoby sálů pro konání schůzí ROH a připravování transparentů s komunistickými hesly do prvomájových průvodů občas dostala i ke grafické práci jako byly podnikové samolepky, odznáčky a kalendáře… V době sametové revoluce jsem byla na mateřské s devítiměsíčním synem. Hned jak to šlo jsem si v roce 1991 vyřídila živnostenský list a od té doby podnikám. Nejprve jsem aranžovala nově vznikající obchodní domy. S nárůstem podnikatelů jsem začala nabízet služby i jim. Firemní loga, firemní štíty,tištěné reklamy…S úsměvem vzpomínám na radost, když jsem sehnala vůbec nějakou samolepicí folii a první reklamy jsem stříhala nůžkami. Pronajala jsem si dílnu s kanceláří, postupně zakoupila potřebné vybavení a reklamní činností se živím již 20 let. V dobách reklamního boomu jsem zaměstnávala až šest lidí. Postupem času jsem je zredukovala na dlouhý čas na dva a dnes už si opět šéfuji jen sama sobě. Mám to štěstí, že mohu dělat práci, která mě baví a zároveň se prolíná s mými koníčky, ke kterým patří i esoterika, o kterou se zajímám již přes 10let a neustále objevuji nová a nová tajemství mezi nebem a zemí...Provozuji také obchůdek, kde najdete českou a švýcarskou přírodní kosmetiku, doplňky stravy, drahé kameny, šperky, dekorace, mandaly, knížky, vonné oleje, svíčky a mnoho jiného.

Myšlenka pořádat výtvarné kurzy vznikla spíše z popudu známých a kamarádek, kterým se má práce líbí a rádi by se některým technikám také naučili.

Protože mám práci s lidmi ráda otevřela jsem svůj „Atelier“ oficiálně i pro vás všechny, kteří mají chuť přijít si odpočinout od každodenního stresu a vytvořit něco pěkného nejen pro sebe, ale i své blízké. Chci aby mé kurzy byly o setkávání, vzájemném obohacení, nových zkušenostech, nových přátelstvích a hlavně o pohodě...

Vítám i Vás, račte vstoupit......